Historie obce

První písemná zmínka o obci se nachází v závěti olomouckého biskupa Bruna ze Schaumburka datované 29. listopadu 1267. Roku 1536 udělil olomoucký biskup Stanislav Thurzo právo užívat obecní znak se zlatou růží.

Významnou roli v dějinách obce sehrál slezský rod Syrakovských z Pierkova (Pěrkova). Pravděpodobně nejdůležitějším počinem za jejich vlády byla stavba renesančního zámku v letech 1565–1570, kterou zahájil Jaroš Syrakovský, pán Proskovic a Staré Vsi. Po jeho smrti pokračoval v letech 1574 -1578 ve stavbě jeho syn, Ctibor Syrakovský, nejvyšší písař markrabství moravského.

Syrakovští také významně přestavěli místní kostel, který se stal místem jejich posledního odpočinku. Byly zde pohřbeny také jejich manželky.

V době třicetileté války přechází ves na Kryštofa Karla Podstatského z Prusinovic. V té době je vesnice poprvé zobrazena na mapě Moravy, jejímž autorem byl Jan Ámos Komenský. Podle místní tradice švédská vojenská posádka v roce 1643 vyrabovala zámek i kostel, ale malá část Švédů byla zahnána do zámeckého sklepa a tam pobita. Sklepení se proto říká Švejďák.

Po téměř 300 letech převzalo Starou Ves olomoucké arcibiskupství. Roku 1930 se stalo majitelem zámku a zbytkového statku město Moravská Ostrava. V roce 1991 se obec osamostatnila.

Košatka nad Odrou vznikla v roce 1923 spojením samostatných obcí Velká Košátka a Malá Košátka. V roce 1938 až do konce druhé světové války se na základě Mnichovské dohody místní část Košatka dočasně odtrhla od zbytku obce kvůli záboru do nacistického Německa.

V roce 1999 schválil parlament ČR obecní symboly vycházející z historického znaku. Prapor byl doplněn o dva pruhy symbolizující dvě místní části a zvlněné čáry. Žluté symbolizují řeky Ondřejnici a Lubinu protékající územím a černá symbolizuje řeku Odru.