Výstavba kanalizace

Likvidace odpadních vod - otázky a odpovědi (úplný text)

Kterými základními zákony se řídí problematika odpadních vod a kanalizací?

Do kdy musíme být napojeni?

Toto je špatně postavená otázka. Ze zákona je od 1. 1. 2008 zakázáno používání septiků, resp. vypouštění přepadu z nich do povrchových (řeka Ondřejnice) a podzemních vod. Žumpy mohou sloužit ke shromažďování odpadních vod z objektu, musí však být nepropustné a bezodtokové (technickou a stavebních stránku žumpy řeší stavební zákon). Odvoz obsahu žumpy a jeho likvidaci může provádět jen oprávněná osoba s likvidací na zákonem povoleném místě. To znamená, že likvidace musí být prováděna na k tomu určené čistírně odpadních vod, nejbližší vhodná čistírna je Frýdek-Místek nebo Ostrava. V případě, že občan provozuje bezodtokovou žumpu, musí doklady o likvidaci splaškových vod uschovávat pro možnou kontrolu ze strany oprávněných orgánů. Řešit problém napojení splaškových vod tedy musíme všichni bezprostředně. Doporučujeme, aby se na kanalizaci připojili urychleně všichni, u kterých je to technicky možné. Všichni ostatní musí likvidaci odpadních vod řešit jiným způsobem dle zákona (žumpa, případně ČOV).

Shrnutí: Všichni, jimž bylo obcí technicky umožněno napojení na kanalizaci, jsou povinni se na kanalizaci napojit co nejdříve. Obcí byl umožněn termín do 30. 6. 2012, po tomto termínu budou občané dotazováni, proč napojení zatím neprovedli s tím, že je možná kontrola ze strany státních orgánů s následnými možnými sankcemi. Vypouštět odpadní vodu do stávající, nyní již dešťové kanalizace není možné. Navíc je dodržení termínu nutné z hlediska čerpání dotací!

Kdo mě zkontroluje, zda likviduji odpadní vody v souladu se zákonem?

Kontrola dodržování předpisů z oblasti likvidace odpadních vod u fyzických osob (občanů) přísluší Magistrátu města Ostravy, odboru ochrany životního prostředí, vč. možnosti uložení nemalých sankcí. U podnikatelů a firem tuto kontrolu provádí Česká inspekce životního prostředí.

Co rozumíme pod pojmy „nová kanalizace“ a „stávající kanalizace“?

"Nová kanalizace" je ta, kterou jsme budovali v roce 2010 a 2011 v rámci projektu Stará Ves – odkanalizování obce. Tuto kanalizaci vlastní i provozuje obec. Smlouvy jsou uzavírány mezi občanem a obcí (stočné bude vybírat obec). Místo napojení bylo se všemi konzultováno. U nově vzniklých objektů stanoví místo napojení obec.

"Stávající kanalizace" je ta, která byla vybudována v minulosti, je netěsná, technicky nevhodná a v současné době slouží pouze jako dešťová.

Co se rozumí splašky?

Splašky se rozumí veškeré odpadní vody, které odcházejí z domu. Tedy nejenom odpad z WC, ale i kuchyně, koupelny, prádelny atd. V mnoha případech je proto při budování přípojky nutné provést propojení jednotlivých odpadů v domě.

Mohou být do splaškové kanalizace zaústěny i dešťové vody?
V žádném případě. Splašky musí být jednoznačně odděleny od dešťové vody, která do této kanalizace nepatří. Existují velmi jednoduché systémy kontroly, jak neoprávněné napojení zkontrolovat (zkouška buď vodou, nebo v případně nemožnosti zkouška kouřem).

Musí mít každý samostatnou přípojku?

Přípojku musí mít každý samostatnou - není možné, že se např. dva sousedé domluví a vybudují přípojku společnou (pouze ve zcela výjimečných případech, povolení může udělit obec). Pro ujasnění: Platné znění zákona tuto možnost v současné době nepřipouští, v současné době je však zpracovávána novela, která tuto možnost zřejmě připustí.

Kdo mi vybuduje přípojku?

Každý sám a na vlastní náklady.

Kdy mám začít vyřizovat potřebné povolení pro stavbu přípojky?

Napojení na novou splaškovou kanalizaci je možné po obdržení souhlasu stavebního úřadu Brušperk provést ihned. V případě dalších žádostí (nových nemovitostí) je nutno zpracovat PD a vyřídit povolení v souladu se zákonem. Náležitosti viz příloha.

Co mám dělat, když mi to nevychází výškově (není potřebný spád)?

U stávající i nové kanalizace je možné i tlakové napojení. Jednoduše řečeno - jímka, čerpadlo a potrubí vedoucí do hlavního řádu. Celé zařízení musí samozřejmě splňovat požadované předpisy. Vyřeší projektant.

Vyplatí se mi napojení do kanalizace cenově?

Jednoznačně. Průměrná spotřeba vody čtyřčlenné rodiny je cca 180 m3/rok. Z toho min. 140 m3 skončí v žumpě. Jak je uvedeno výše, aby žumpa splňovala současné předpisy, nesmí mít (mimo jiné) žádný přepad. Z toho vyplývá, že celý obsah musíte vyvézt a ekologicky zlikvidovat. Při 10kubíkové cisterně je to 14 vyvezení ročně, která Vás přijdou cca na 28.000,- Kč ročně. Za stočné byste v tomto případě zaplatili 4. 858,- Kč. Finanční rozdíl je jednoznačný (problémy a práci se zajištěním likvidace nepočítáme).

Co se děje po napojení?

V případě, že je nemovitost napojena, uzavře s Vámi pověřená osoba, p. Novobilská, Smlouvu o odvádění odpadních vody, jejíž přílohou jsou obchodní podmínky.

Upozornění

Pokud nebudou do pololetí letošního roku (2012) občané, kterým je to umožněno výstavbou nové kanalizace, napojeni, budou písemně dotázáni, do kdy napojení učiní, případně jak hodlají likvidovat odpadní vody. Pokud to bude v rozporu s předpisy nebo nám neodpoví, budeme nuceni situaci řešit prostřednictvím Magistrátu města Ostravy, odborem ochrany životního prostředí. Tam už se to bez sankcí asi neobejde.

Je naprosto nepřípustné vypouštět odpadní vody, přepady septiků atp. do dešťové kanalizace, která ústí do řeky Ondřejnice! Dále musíme podotknout, že je zcela nemorální, aby část občanů zákon dodržovala a platila stočné a část se jim „vysmívala“. Neberte to, prosím, na lehkou váhu.

V neposlední řadě je nutno zmínit, že k napojení obyvatel se obec zavázala v rámci plnění dotačního titulu, kterým nám byly poskytnuty finanční prostředky na odkanalizování obce. Při neplnění stanoveného počtu napojení obci zcela reálně hrozí odebrání významné části dotací, a tudíž značné finanční problémy.

Ing. Tomáš Daněk
Pozn.: Tento článek vyšel ve zkrácené verzi ve Staroveském zpravodaji č. 2 – červen 2012

Příloha: Činnosti při realizaci nové kanalizační přípojky

Jaké povolení je třeba na realizaci kanalizační přípojky?

Technické řešení a vyřízení potřebných vyjádření a povolení doporučujeme svěřit odborníkovi - projektantovi.

Kanalizační přípojka v délce do 50 m

Podle ustanovení § 103, odst. 1, písm. b), bod 8 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, tato stavba nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení, na její realizaci je nutný územní souhlas. Žádost o vydání územního souhlasu se podává na předepsaném tiskopise (viz příloha č. 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb.).

Základní přílohy žádosti:

Kanalizační přípojka v délce nad 50 m

Je posuzována jako stavba podle ustanovení § 104 odst. 2 písm. h) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu. Na její realizaci je nutný územní souhlas a ohlášení stavebnímu úřadu.

Žádosti se podávají na předepsaném tiskopise (viz příloha č. 9 vyhlášky č. 503/2006 Sb. a příloha č. 1vyhlášky č. 526/2006 Sb.).

Základní přílohy žádosti:

Každou stavbu bude příslušný stavební úřad (Magistrát města Ostravy, odbor stavebně správní) posuzovat individuálně, proto podle situace může stanovit doložení dalších dokladů, případně stanovit režim územního řízení.

Co mám tedy dělat?

  1. Zajistit si projektovou dokumentaci, vyřídit potřebná vyjádření a podat žádost na stavební úřad.
    Doporučujeme svěřit projektantovi.
  2. Na základě povolení stavebního úřadu realizovat dle projektové dokumentace vlastní stavbu přípojky (svépomocí nebo firmou).
  3. Při realizaci respektovat vyjádření správců sítí. Před vlastním přepojením a záhozem kontaktovat pracovníka obce Tomáše Daňka: 739 588 676, e-mail: danek.staraves@seznam.cz
    Tento pracovník provede kontrolu napojení, sepíše protokol, do kterého mimo jiné uvede stav vodoměru.
    Tento protokol předá obci.
  4. Obec na základě tohoto protokolu připraví smlouvu o odvádění odpadních vod, kterou Vám předloží k podpisu.

Výchozí stav kanalizace, zákony a předpisy

Krátký popis stávajícího stavu

V současné době je v obci Stará Ves nad Ondřejnicí vybudovaná nesoustavná stoková síť, která odvádí dešťové a splaškové odpadní vody bez přiměřeného čištění do řeky Ondřejnice. Převážná část stávající kanalizace byla vybudována v padesátých a šedesátých letech minulého století v takzvané akci "Z". Jednalo se o postupné zatrubnění stávajících odvodňovacích příkopů podél komunikačního systému v obci. Původně stávající kanalizace měla sloužit k odvedení povrchových vod z povrchu veřejných komunikací. Postupem času byly na stokový systém napojené dešťové odpadní vody z okolní zástavby (střešní vody a zpevněné plochy) a dále splaškové odpadní vody od většiny obyvatelstva (mnohdy protiprávně).

Likvidace splaškových odpadních vod z jednotlivých objektů obytné zástavby probíhá lokálně přímo u zdroje. Splaškové odpadní vody jsou buď čištěny v domovních čističkách odpadních vod, nebo se akumulují v septicích a žumpách, které mají výstupy do dešťové kanalizace, povrchových příkopů případně trativodů apod.

Proč je nutno řešit likvidaci odpadních vod

Dle platné legislativy v oblasti životního prostředí každý, kdo produkuje odpadní vody musí zajistit jejich likvidaci v souladu se zákonem. Tento požadavek se týká jak jednotlivých domácností, tak podnikatelských subjektů a obcí a to bez rozdílu počtu trvale bydlících obyvatel.

Legislativa:

  1. Směrnice Rady EU č. 91/271/EHS o čištění komunálních odpadních vod;
  2. Zákon č. 254/2001 Sb. a vodách a změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů (zejména novela 20/2004 Sb., takzvaná euro novela);
  3. Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu, ve znění pozdějších předpisů;
  4. Vyhláška MZe ČR 428/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb.;
  5. Nařízení vlády 229/2007 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech.

V případě domácností došlo k významné změně dne 1. 1. 2008, kdy nabyl účinnosti požadavek Vodního zákona uvedený v Části I, Čl. II, odst. 2, zákonu č. 20/2004 Sb., který zni:

„Platnost povolení k odběru povrchových a podzemních vod, s výjimkou povolení k odběrům podzemních vod ze zdrojů určených pro individuální zásobování domácností pitnou vodou, a platnost povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních, která nabyla právní moci do 31. prosince 2001, zaniká nejpozději dnem 1. ledna 2008, pokud nezanikne uplynutím doby, na kterou byla udělena, je-li tato doba kratší. V případě, že doba, na kterou byla tato rozhodnutí udělena, uplynula před dnem účinnosti tohoto zákona, prodlužuje se jejich platnost do 31. prosince 2004. Ustanovení §9 odst. 4 vodního zákona tímto bodem není dotčeno“.

V souladu s požadavkem zákona tedy každý majitel nemovitosti, který produkuje odpadní vody a vypouští tyto vody po mechanickém předčištění do recipientu (vodního toku, příkopy nebo na terén) nebo do vod podzemních (podmoku, trativodu nebo meliorace) má požádat příslušný Vodoprávní úřad o vydání povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních. Podmínkou vydání povolení je uvedení stávajícího stavu likvidace odpadních vod do souladu s požadavky platné legislativy.

V případě, že majitel nemovitosti nemá možnost napojit splaškové odpadní vody na veřejnou kanalizaci ukončenou čistírnou odpadních vod (dále jen ČOV) to znamená nahradit stávající septik (žumpu s přepadem) vodotěsnou bezodtokovou jímkou nebo vybudovat domovní ČOV.

V opačném případě od 1. 1. 2008 majitel nemovitosti postupuje v rozporu se zákonem a v případě zjištění protiprávního stavu bude mu uložena pokuta od 5 do 50 tis. Kč (v případě, že se jedná o fyzické osoby).

Tato povinnost neplatí, pokud odpadní vody z domácnosti jsou vypouštěny do veřejné kanalizace.

V případě obce, která vlastní nebo provozuje veřejnou kanalizaci, která odvádí odpadní vody bez čištění do recipientu platí obdobné ustanovení zákona.

Mimo to je obec v případě, že množství vypouštěného znečištění a kvalita vody na odtoku do recipientu překračuje zákonem stanovené podmínky (viz příloha č. 2 zákona č. 254/2001 Sb.), povinna platit poplatek za znečištění vypouštěných odpadních vod a poplatek z objemu vypouštěných odpadních vod - viz Hlava X, § 89, odst. 1 Vodního zákona.

Z pohledu implementace právních předpisů EU do legislativy ČR platí, že obce nebo aglomerace (souvislé zastavené území s počtem obyvatel nad 2000 EO, bez ohledu na správní členění) musí zajistit likvidaci odpadních vod na úroveň stanovenou nařízením vlády viz podklad /5/. Tato povinnost je zakotvena v euronovele vodního zákona, kde v Čl. II, odst. 2. je uvedeno:

„Obce, jejichž současně zastavěné území je zdrojem znečištění o velikosti nad 2.000 ekvivalentních obyvatel, nebo ty, které této velikosti dosáhnou do 31. prosince 2010, jsou povinny nejpozději do 31. prosince 2010 zajistit odkanalizování a čištění jejich odpadních vod na úroveň stanovenou nařízením vlády vydaným podle §38 odst. 5 vodního zákona, ve znění tohoto zákona.“

Projekt „Odkanalizování obce Stará Ves nad Ondřejnicí“

Z výše uvedených důvodů rozhodlo zastupitelstvo obce zahájit projektovou přípravu stavby „Odkanalizování obce Stará Ves nad Ondřejnicí“. Projektové práce byly zahájeny v roce 2003 zpracováním dokumentace pro územní řízení. Následně v roce 2004 byla zpracována dokumentace pro stavební řízení a vydáno stavební povolení. V roce 2008 obec získala podporu z Operačního programu Životní prostředí v položce 1.1.1. Snížení znečištění z komunálních zdrojů (kanalizace) s celkovými náklady 146.872.180 Kč.

S ohledem na finanční možnosti obce, rozlohu řešeného území a rozsah potřebné stokové sítě byla projektová příprava výstavby soustavné splaškové kanalizace v obci rozdělena na několik etap.

Projekt „Odkanalizování obce Stará Ves nad Ondřejnicí“ řeší výstavbu I. etapy splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy. Účelem stavby je zajistit důsledné odkanalizování centrální části obce a zajistit předpoklad pro postupné rozšíření stokové sítě s cílem ve výhledu odkanalizovat cca 90 % zastaveného území.

Vzhledem k tomu, že v uplynulém období byl na území městského obvodu Ostrava - Proskovice vybudován kmenový sběrač D XIII, likvidace odpadních vod z území Staré Vsi bude řešena na ústřední čistírně odpadních vod města Ostravy.

Celkem v rámci I. etapy stavby je navrženo vybudovat cca 12 km splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy o profilu DN 250 a DN 300 mm. S ohledem na spádové poměry je na stokové síti navržena čerpací stanice s kapacitou cca 5,0 l/s. Součástí stavby bude výstavba části domovních kanalizačních přípojek uložených na veřejně přístupném prostranství, celkem cca 369 ks.

Převážná část navržené kanalizace bude realizována klasickou technologií, tj. v otevřeném paženém výkopu. S ohledem na požadované termíny lze předpokládat, že stavební podnikatel zahájí výstavbu kanalizace současně na několika úsecích. Délka otevřeného výkopu na jednom úseku obvykle nepřesáhne délku cca 20 m. Po ukončení montáže kanalizačního potrubí a šachet bude výkop zasypán, vozovka uvedena do sjízdného stavu a následně otevřeno dalších cca 20 m rýhy atd. Veškerá zemina z výkopu kanalizace v zastavené části obce bude odvážena mimo staveniště na mezideponii. O zahájení výkopových prací v jednotlivých ulicích budou majitelé nemovitostí informování technickým dozorem investora v 14denním předstihu.

Povinnosti a omezení vlastníků nemovitosti.

Základní práva a povinnosti provozovatele (majitele) kanalizace a vlastníka nemovitosti, která produkuje odpadní vody jsou stanoveny zákonem 274/2001 Sb., viz podklad /2/, popřípadě prováděcí vyhláškou MZe ČR č. 428/2001 Sb.

§3, odst. 8 zákona uvádí:

„Obecní úřad může v přenesené působnosti rozhodnutím uložit vlastníkům stavebního pozemku nebo staveb, na kterých vznikají nebo mohou vznikat odpadní vody, povinnost připojit se na kanalizaci v případech, kdy je to technicky možné“.

Problematiku kanalizačních přípojek řeší §3 Přípojky, kde je mezi jiné uvedeno:

(5) Vlastník kanalizační přípojky je povinen zajistit, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.
(6) Vodovodní přípojku a kanalizační přípojku pořizuje na své náklady odběratel, není-li dohodnuto jinak; vlastníkem přípojky je osoba, která na své náklady přípojku pořídila.
(7) Opravy a údržbu vodovodních přípojek a kanalizačních přípojek uložených v pozemcích, které tvoří veřejné prostranství zajišťuje provozovatel ze svých provozních nákladů.

V případě veřejné kanalizace, zákon vymezuje ochranné pásmo stoky - viz Hlava XI, §23, kde je v odst. 3 až 6 uvedeno:

(3) Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu

  1. u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně, 1,5 m,
  2. u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm, 2,5 m,
  3. u vodovodních řadů nebo kanalizačních stok o průměru nad 200 mm, jejichž dno je uloženo v hloubce větší než 2,5 m pod upraveným povrchem, se vzdálenosti podle písmene a) nebo b) od vnějšího líce zvyšují o 1,0 m.
(4) Výjimku z ochranného pásma uvedeného v odstavci 3 může povolit v odůvodněných případech vodoprávní úřad. Při povolování výjimky přihlédne vodoprávní úřad k technickým možnostem řešení při současném zabezpečení ochrany vodovodního řadu nebo kanalizační stoky a k technicko-bezpečnostní ochraně zájmů dotčených osob.
(5) V ochranném pásmu vodovodního řadu nebo kanalizační stoky lze
  1. provádět zemní práce, stavby, umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádět činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,
  2. vysazovat trvalé porosty,
  3. provádět skládky mimo jakéhokoliv odpadu,
  4. provádět terénní úpravy,jen s písemným souhlasem vlastníka vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatele, pokud tak vyplývá ze smlouvy uzavřené podle §8 odst. 2.
(6) Nezíská-li osoba, která hodlá provádět činnosti uvedené v odstavci 5, souhlas podle odstavce 5, může požádat vodoprávní úřad o povolení k těmto činnostem. Vodoprávní úřad může v těchto případech tyto činnosti v ochranném pásmu povolit a současně stanovit podmínky pro jejich provedení.

Jinými slovy není tomu tak, že by v ochranném pásmu kanalizace se nesmělo dělat vůbec nic. Nicméně s ohledem na charakter stavby je zřejmé, že například výstavba budovy ve vzdálenosti menší než 1,0 m od vnějšího líce potrubí není dobrým řešením, a to proto, že jak budova, tak kanál jsou budovány řádově na desítky let, a proto v případě, že by na kanalizaci například po padesáti letech provozu měla proběhnout oprava potrubí, byla by tato oprava velmi komplikovaná, a to jak pro majitele kanalizace, tak i pro majitele budovy.

Ing. Sergej Gorbunov

Zpět



INFO:

Počet obyvatel: 2 797 (včetně cizinců)
Mužů: 1 373
Žen: 1 404
Výška: 240 m. n. m.
Rozloha: 18,79 km2
Čísel popisných: 750 (Stará Ves)
  130 (Košatka)

Nejčastější příjmení:
Palička, Novobilský a Novobílský

SMS InfoKanal obce Stara Ves n/O

http://www.zs-staravesno.cz

https://www.navstevalekare.cz

                    http://www.policie.cz/sprava-severomoravskeho-kraje.aspx