Stará Ves nad Ondřejnicí (www.staraves.cz)

Historie a současnost

Stránky z dějin

Příznivé polohy využili již před více než 700 lety kolonizátoři. Závěť olomouckého biskupa Bruna z Schaumburka z 29. 11. 1267 zmiňuje "Bruneswerde se 70 lány." Ono Bruneswerde je nynější Stará Ves a Brunovou zásluhou vznikla 1. písemná zmínka o existenci obce. Známkou jejího rozvoje se stává právo užívat vlastní obecní erb se zlatou růží, přidělený obci roku 1536 olomouckým biskupem Thurzem. Z historické předlohy vycházejí i novodobé symboly - znak a prapor - udělené obci a schválené Parlamentem České republiky v roce 1999. Dva pruhy na vlajce připomínají, že obec má dvě části: samotnou Starou Ves a místní část Košatku s asi 300 obyvateli.

Nejvíce obec v minulosti poznamenala vláda slezského rodu Syrakovských z Pěrkova. Dokladem ctižádosti i úspěšnosti rodu je historická dominanta obce - překrásný zámek. Nechává si jej stavět v letech 1560 - 1570 Jaroš Syrakovský, pán Staré Vsi a Proskovic. Po Jarošově smrti na nedokončené dílo navazuje jeho syn Ctibor, nejvyšší písař markrabství moravského. Rostoucí kariéra a majetek mu dovolují rozšířit renesanční zámek o reprezentační prostory a jeho zásluhou vzniká i klenot zámecké budovy - výzdoba fasády tehdy módní technikou figurálního sgrafita. Před našima očima tak dodnes defilují turečtí bojovníci, šlechtici, biblické postavy i vesničané, jak nám je v 16. století zachytili neznámí mistři. Zásluhou Syrakovských prodělává významnou přestavbu také kostel, který se stává důstojným místem odpočinku obou stavitelů zámku a jejich manželek. Podoby stavitelů umělecky ztvárnili kameníci v pískovcových reliéfech. Interiér kostela dotváří renesanční freska s biblickým výjevem objevená v roce 2000.

Po době největšího rozkvětu přichází doba změn a zmatků dovršených hrůzami 30leté války. Z rukou Syrakovských přechází držba léna na Kryštofa Karla Podstatského z Prusinovic, za jehož vlády se poprvé ocitá díky J. A. Komenskému na mapě Moravy. Třicetiletá válka se vepsala i do místních pověstí. Podle ústní tradice švédská vojenská posádka vyrabovala roku 1643 zámek i kostel, ale menší oddíl Švédů byl prý zahnán rozlícenými vesničany do zámeckého sklepa a tam pobit. Sklepení nese proto název Švejďák

Po téměř 300letém panování Podstatských přebírá velkostatek Starou Ves i se zámkem olomoucké arcibiskupství, od roku 1930 se stává majetkem města Moravské Ostravy a v roce 1991 přechází do majetku obce.

Tradice

Starší generace nám zanechaly odkaz, který shromažďuje nepřebernou pokladnici lidové kultury, hudebních, sportovních i divadelních tradic. Velmi dobrou úroveň si udržuje Sbor dobrovolných hasičů, založený již roku 1895. Na 1. stálý hudební soubor z roku 1900 navazuje dechová hudba Zámecká kapela, výbornou úroveň donedávna měl smíšený pěvecký sbor. Jím pořádaný festival Staroveské arkády, využívající výborných akustických vlastností zámku, si získal v 70. - 80. letech 20. století velkou popularitu v širokém okolí. Bohaté tradice sportovní, podnícené vznikem spolku Sokol roku 1906, rozšířily od 1. čtvrtiny 20. století kořeny ryze českého sportu - národní házené. Staroveské mužstvo je dlouholetým účastníkem celostátní 1. ligy a jeho zápasy lákají do areálu místní tělovýchovné jednoty stovky fanoušků. Zvláštní popularitu si v proběhu desetiletí získalo divadlo. Jeho úroveň pozvedla před 2. světovou válkou osobnost Oldřicha Štětky - ředitele jedné z posledních kočovných divadelních společností u nás- který se v obci usadil. K tradicím neodmyslitelně patří lidová slovesnost. Zásluhou učitelky Elišky Krejčíčkové vznikl na místní škole v roce 1977 zpočátku nenápadný kroužek lidí zapálených pro folklór. Dnes - po více než čtvrtstoletí činnosti - má Lidový soubor písní a tanců Ondřejnica kolem 120 členů a může se pochlubit úspěšnými vystoupeními na festivalech v Polsku, Francii, Turecku, Itálii či Dánsku. Díky navázaným kontaktům mohli naopak Staroveští ocenit umění exotických hostí například z Turecka, Dánska i Japonska.

Staleté kořeny má také zvyk zvaný "Jizda kole obila." Při něm v minulosti objížděli jezdci na vyšňořených koních kolem vesnice a výplatou selských synků lískovkou byly mladíkům vštěpovány do paměti hranice polnosti. Starobylou zvyklost, znovu oživenou roku 2000 u příležitosti představení obecních symbolů, provázejí každoročně letní obecní slavnosti s bohatým kulturním programem.

Místní část Košatka leží 2 km severozápadním směrem a protínají ji dvě řeky - Odra a Lubina. Díky tomu, že tudy neprocházejí žádné významnější komunikace, si Košatka uchovala klidný venkovský charakter dokreslený sousedními přírodními klenoty - kouzelnými zákoutími neporušené přírody Chráněné krajinné oblasti Poodří a malebnými jistebnickými rybníky. Krásu krajiny oceňoval při svých častých návštěvách i básník Petr Bezruč.

Současnost

Obec se za uplynulých několik let výrazně změnila. Její vzhled oživily upravené plochy zeleně, ještě výraznější dominantou se staly nově opravený zámek a rekonstruovaný zámecký park, z návrší do dálky září kostel, od roku 1997 dětem slouží nová budova základní školy, zlepšení životního prostředí přinesla plošná plynofikace, připravuje se odkanalizování obce, vyrostly zde další obecní byty. Obec se může pyšnit titulem Vesnice roku 2001 Moravskoslezského kraje.

Malebné přírodní scenérie, bohatý společenský život, cenné historické památky - kvůli tomu všemu vybízejí Stará Ves i Košatka k návštěvě, kterou lze spojit s poznáním blízkého i vzdálenějšího okolí - Janáčkových Hukvald, Beskyd a jiných atraktivních míst Moravskoslezského kraje. Fyzicky zdatným návštěvníkům dobře poslouží síť cykloturistických stezek, protínajících území obce.

Zámek

Kostel

Aktualizace 30. 9. 2005

---